Víte, jaký je nejčastější pracovní nástroj člověka, který se živí bezpečností práce?
Ne. Není to měřicí přístroj. Není to ani zákon. Je to Excel.
Excel s desítkami listů, křížovými odkazy, podmíněným formátováním a makry, které se rozbijí, jakmile se na ně někdo špatně podívá. Excel, do kterého cpete celou agendu, od seznamu zaměstnanců přes kategorizaci prací až po kontrolu lékárniček. Excel, který jste vytvářeli roky a který nikdo jiný než vy nedokáže použít.
Takhle to vypadalo i u mě. A trvalo to patnáct let, než jsem řekl dost.
2005 Kde to celé začalo
Nastupuju na Vysokou školu báňskou, Technickou univerzitu Ostrava, Fakultu bezpečnostního inženýrství. Šest let studia, bakalář i navazující magisterské studium. Už během školy mě fascinuje jedna věc: jak strašně neefektivní jsou procesy v bezpečnosti práce.
Při bakalářské práci používám program Sféra, analytický nástroj pro hodnocení rizik. Není přímo dělaný na BOZP, ale já ho pro hodnocení bezpečnostních rizik použiju. A v tu chvíli se mi poprvé rozsvítí kontrolka:
Tohle se dá dělat lépe. Tohle se dá digitalizovat.
Poslední rok studia nastupuju na odbornou praxi k poskytovateli služeb bezpečnosti práce tady na Uherskohradišťsku. Reálný terén. Reálné firmy. Reální zaměstnanci. A hlavně reální kolegové bezpečáci.
Dostanu za úkol vytvářet vzorovou dokumentaci pro celý tým. A přesně v tom momentě mi dojde, kolik práce se v téhle branži dělá zbytečně. Kolik hodin se tráví přepisováním stejných údajů do různých dokumentů. Kolik času sežerou ruční kontroly termínů. Kolik energie stojí udržet přehled nad desítkami firem, stovkami zaměstnanců a tisíci povinností.
2011–2024 Patnáct let hledání cesty
Začnu experimentovat. Nejdřív Microsoft Word a propojená pole, aby se údaje zákazníka vyplnily na jednom místě a propsaly do všech dokumentů. Funguje to. Trochu.
Pak přijde Excel. Vzorce, podmíněné formátování, postupně makra. A najednou zjistím něco zásadního:
Práci, kterou kolegové dělali osm hodin, zvládnu za hodinu. Ne proto, že bych byl lepší bezpečák. Proto, že mám lepší nástroj.
Jenže Excel má své limity. Není to databáze. Není to aplikace. Je to tabulkový procesor, do kterého nutíte věci, na které nebyl stvořený. Kdokoliv jiný než já v tom souboru udělá jednu chybu a celá struktura se rozsype.
Odcházím na vlastní nohu. Zakládám živnost. A stále intenzivněji přemýšlím nad tím, jak vyvinout skutečnou aplikaci pro bezpečnost práce. Sepisuji funkce. Kreslím schémata. Promýšlím, jak by to mělo fungovat a vypadat.
Hledám partnery, investory, spřízněné duše. Moc se nedaří.
Zkouším hotový nástroj na databázové aplikace. Poprvé mám pod rukama skutečnou databázi místo buněk. A poprvé narazím do stropu nástroje, který dělal někdo jiný a na něco jiného.
Zkouším tabulky v prohlížeči doplněné skripty, posun oproti Excelu, ale pořád to není ono. Nepěkné rozhraní, složité na údržbu, křehké. Zkouším další no-code nástroje. Každý slibuje revoluci, žádný nerozumí BOZP.
A pořád dokola vidím totéž i u hotových řešení na trhu: modul dolepený k personálnímu systému, nebo aplikace původně postavená na něco jiného a ohnutá k bezpečnosti práce. Těžkopádné, plné kompromisů. Evidence, ne řízení.
Mezi tím běží léta praxe v terénu. Stovky firem. Tisíce kontrol. Desítky tisíc stran dokumentace. Každá zkušenost je další řádek v pomyslném zadání aplikace, kterou chci jednou vytvořit.
2024 První pokus a tvrdá lekce
V lednu 2024 zakládáme se zkušeným programátorem společnost. Konečně! Konečně to bude skutečná aplikace, postavená na profesionálních technologiích. Kolega vybere nejmodernější technologie: výkonné, škálovatelné, připravený na budoucnost.
Jenže se ukáže, že nejmodernější neznamená nejrychlejší. Vývoj je bolestně pomalý. Technologie, které slibovaly nekonečné možnosti, přinášejí nekonečnou složitost. Po měsících práce nemáme v ruce nic, co by šlo ukázat zákazníkovi.
Koncem roku 2025 se rozhodujeme spolupráci ukončit. Je to těžké rozhodnutí. Ale správné.
Mezitím si postavím vlastní aplikaci na platformě, kde se skládá bez programování. Za pár týdnů, ne za rok. Nasadím ji u zákazníků a ona funguje. Běží dodnes a má i webovou nadstavbu. Není to konečné řešení, ale je to důkaz: ten přínos, o kterém mluvím patnáct let, je skutečný a měřitelný. A zároveň je vidět, kam až takový nástroj sahá a kde končí.
A já stojím před volbou: vzdát to, nebo to zkusit sám.
2025 SafetyFrog se rodí
Rozhodnu se to postavit sám. Od nuly. Na moderních, ale pragmatických technologiích: takových, které jsou rychlé, bezpečné a dají se udržovat roky dopředu. Vlastní aplikace, vlastní servery v Evropské unii, vlastní zálohy. Jediné, co běží mimo, je umělá inteligence, a i tam se hlídá, co se jí posílá.
A hlavně: postavené pro české právní prostředí od prvního řádku. Ne s češtinou dolepenou zvenčí. A postavené pro řízení procesů, ne jen pro evidenci. Evidence je seznam. Řízení je, když ze zjištění vznikne opatření, opatření má odpovědnou osobu a termín, termín hlídá systém a na konci je doklad, který obstojí při kontrole.
Nemám za sebou informatickou fakultu. Nemám titul z programování. Ale mám něco, co žádný programátor nemá: patnáct let denní praxe v oboru, pro který tu aplikaci stavím.
Znám každý formulář. Znám každý proces. Znám každou bolest, kterou bezpečák zažívá, když se snaží udržet přehled nad svými klienty.
A mám ještě něco. Od základní školy se pohybuju kolem kódu. Celý život se učím, hledám cesty, překonávám překážky. Tenhle projekt je jen další z nich. Tentokrát ale ten největší.
Začínám programovat. Den za dnem. Večer za večerem. Každý modul vychází z reálné potřeby, ne z představy o tom, co by „mohlo být fajn". Každá funkce je odpovědí na konkrétní problém, který jsem sám řešil v terénu.
Dnes Co je SafetyFrog dnes
Dnes je v ostrém provozu 20 modulů a dalších 7 je postavených a čeká na uvolnění. Co přesně kam patří, je na roadmapě.
A to všechno s multi-tenant architekturou, tedy přepínáním mezi desítkami zákazníků jedním kliknutím. S granulárním systémem oprávnění: deset nezávislých práv na každou agendu, od čtení přes export po odkrytí citlivých údajů. S AI asistencí, která pomáhá s texty, analýzou fotek i návrhy opatření.
Proč je SafetyFrog jiný
SafetyFrog nevznikl v kanceláři softwarové firmy. Vznikl v terénu. Na stavbách, ve výrobních halách, v kancelářích personalistek, které potřebují vědět, jestli má pan Novák platnou zdravotní prohlídku.
Každá funkce řeší skutečný problém. Ne představu programátora o tom, co by bezpečák mohl chtít, ale to, co bezpečák skutečně potřebuje. Protože ten bezpečák jsem já.
Psané na české předpisy
Lhůty podle § 11 vyhlášky 79/2013 Sb., třináct rizikových faktorů podle vyhlášky 432/2003 Sb., začlenění podle § 4 zákona o požární ochraně. Ne přeložené, ne dolepené.
Řízení, ne evidence
Ze zjištění vznikne opatření, opatření má odpovědnou osobu a termín, termín hlídá systém a na konci je doklad, který obstojí při kontrole.
Postavené na šesti nezdarech
Tabulky, makra, hotové databázové nástroje, sdílené tabulky se skripty, pokus s IT firmou, platforma na aplikace bez programování. Každá zastávka ukázala, co funguje a kde je strop.
Co dál
Systém se pořád rozrůstá. Na řadě jsou další moduly: pracovní úrazy podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb., které platí od 1. ledna 2026, osobní ochranné pracovní prostředky, kontrolní listy a lékárničky.
Pokud jste bezpečák, OZO nebo poskytovatel služeb BOZP a chcete konečně pracovat s nástrojem, který rozumí vaší práci, napište mi.
Patnáct let jsem hledal nástroj, který by mi ubral práci místo aby ji přidal. Nenašel jsem ho. Tak ho stavím.
Vít Hofman, autor SafetyFrog